Tři kroky, které se za sebou vždycky drží
- 1Bazální výdej – kolik energie klient spotřebuje v klidu.
- 2Celkový výdej – bazální výdej vynásobený koeficientem pohybové aktivity.
- 3Kalorický cíl – z celkového výdeje se podle cíle odečte nebo přičte deficit nebo surplus.
Krok dva je ten, kde se nejvíc zkresluje. Koeficient pohybové aktivity se v tabulkách uvádí jako jediné číslo, ale v praxi ho určuje zaměstnání i trénink. Klient, který sedí osm hodin v kanceláři a třikrát týdně trénuje, má jiný koeficient než klient, který stojí osm hodin na nohách a netrénuje.
Praktické řešení je mít koeficient jako východisko a po dvou týdnech ho ověřit na datech. Když se váha nehýbe, chyba je obvykle v koeficientu, ne v dodržování.
Deficit: menší, ale vytrvalý
Agresivní deficit láká na rychlý výsledek, ale u klientů, kteří se vracejí po třetí, je to cestou ke kolapsu. Orientační postup:
- Klient, který dietu teprve zkouší – výraznější deficit, ale po krátkou dobu a s jasným koncem.
- Klient, který už několik diet absolvoval – mírnější deficit a delší časový rámec.
- Aktivní klient s tréninkem – deficit volit tak, aby zbylo dost energie na výkon.
Když klient hlásí, že má hlad, je to signál k úpravě, ne slabost. Tři procenta kcal navíc často ušetří celý měsíc práce.
Bílkoviny: nejčastěji podceněná položka
V deficitu roste riziko, že tělo kromě tuku sáhne i po svalové hmotě. Bílkoviny jsou pojistka – a zároveň sytí. V praxi se držte rozmezí 1,4 až 2,0 g na kg tělesné hmotnosti; u klientů v tréninku a v deficitu je na místě horní část rozmezí.
Při vyšších hodnotách se ptajte na ledviny – u zdravého klienta obvykle nejde o problém, u klienta s ledvinovým onemocněním o problém jde a postupujte s lékařem.
Tuky: pod minimum neslézejte
Tuky se obětují jako první, protože mají nejvíc energie na gram. Jenže pod doporučeným minimem se projeví na hladu, energii i cyklu. Praktické pravidlo: tuky nastavte jako pevné minimum a teprve pak rozdělte zbytek mezi sacharidy a bílkoviny.
Sacharidy: zbytek rozpočtu, ale s rozmyslem
Sacharidy dopočítejte tak, aby seděl celkový kalorický cíl. U klientů s tréninkem se pak vyplatí je rozložit kolem tréninku a nenechat všechny v jednom jídle.
- Klient s minimem pohybu – sacharidy rozložit rovnoměrně, aby neměl výkyvy hladu.
- Klient s ranním tréninkem – větší podíl ráno a po tréninku.
- Klient, který jídelníček dodržuje jen částečně – raději méně jídel a větší porce, než sedm malých, která nezvládne.
Pitný režim se počítá taky
Doporučený příjem tekutin se odvozuje od tělesné hmotnosti a mění se s počasím i tréninkem. Do jídelníčku patří jako samostatný řádek, ne jako poznámka na konec – klienti na ni bez připomínky zapomínají.
Nejčastější chyby
- Počítat s váhou z minulé sezóny místo aktuální.
- Nechat koeficient pohybové aktivity beze změny, i když klient změnil práci.
- Nastavit makroživiny a pak je v jídelníčku nechat rozjet, protože se to hlídá ručně.
- Výpočet zkontrolovat, ale výsledek v PDF už ne.
Časté dotazy
›Jaký koeficient pohybové aktivity použít pro klienta?
Jako východisko podle druhu zaměstnání a počtu tréninků týdně, pak ověřit na datech po dvou týdnech. Když se váha nehýbe, koeficient upravte, dokud data sednou.
›Měnit makroživiny, když se váha zastaví?
Nejdřív ověřte, jestli klient jídelníček dodržuje a jestli se nezměnila hmotnost nebo aktivita. Až pak měňte čísla – jinak úpravu děláte na špatném základu.
›Musí se výpočet kontrolovat u každého klienta?
Když výpočty děláte ručně, ano – a právě v tom je největší ztráta času. Pokud je přenecháte aplikaci, zůstává vám kontrola logiky a chutí klienta.
Vyzkoušejte to bez ručních výpočtů
Zadáte makroživiny a aplikace spočítá potraviny. Jídelníček je hotový do 10 minut i s PDF pro klienta.
